|
" . . . věnováno člověku, který větší část života zasvětil umění. Tomu umění, které bývá pro své rysy nazýváno nedělní, sváteční, insitní, naivní nebo autodidaktické. Nejšťastnější byl mezi lidmi, měl rád květiny a zvířata, miloval život takový, jak k němu přicházel se svými světlými i stinnými stránkami, dovedl se těšit z jakékoli maličkosti, a pokud mohl někomu udělat radost nebo aspoň trochu pomoct, jeho spokojenost byla vždy o to větší. Tím vším bylo prostoupeno malířovo vidění světa, jeho bohatá tvorba, ve které se odrážel jeho životní optimismus, kolorit vztahu k rodné zemi, kterou ve svých obrazech zachytil až s filigránskou jemností . . . " |
|